Že je 1. červen pro děti významným dnem si uvědomili žáci 6. B a 7. A, a rozhodli se v tento den zpestřit odpoledne dětem ze školní družiny. Uspořádali pro své mladší spolužáky zábavné soutěže na motivy známých pohádek. Děti se musely probít mečem šiky nepřátel, dostat se přes ledové kry, navlékat poztrácené korálky, sadit brambory, vrátit oslíčkovi peníze, zašít kameny do vlka a na závěr zdolat sedmihlavou saň. Za splněné úkoly je čekala sladká odměna.

Na konci dvouhodinového programu tak bylo přes sto spokojených dětí a 15 znavených druhostupňáků.

I přes nepřízeň počasí se celé odpoledne moc vydařilo.

Na konci května pro letošní školní rok ukončil činnost Klub deskových her a zábavné logiky. Klub od listopadu navštěvovalo bezmála dvacet dětí z prvního stupně, které také v II. pololetí měly možnost vyzkoušet spoustu zajímavých aktivit – mimo jiné např. luštily šifry, vžily se do role lovce při stopování divoké zvěře, zahrály si na detektivy při snímání otisků prstů, nebo prostě jen zkoušely různé jednoduché pokusy jako výrobu hopíka z vejce nebo výrobu bublifuku z dostupných surovin na obří bubliny. No a mezi tím jsme se samozřejmě bavili při hraní deskových her.

Všechny nás to moc bavilo a těšíme se v příštím školním roce zas.

Hana Šmídová a Alena Kulíšková

Středa 6. června byla očekávaným dnem pro 23 páťáků. Učí se o podnebných pásech a jejich krajinách, takže se zúčastnili výletu do pouště v Kalifornii. A jak je to všechno možné? Výlet proběhl virtuálně, prostřednictvím SKYPE. Ranger Sarah Jane žáky s národním parkem seznámila. Vysvětlila jim, že park je pojmenován po juce krátkolisté (Yucca brevifolia). Tento strom zde přirozeně roste. Vyprávěla o podmínkách života v poušti, ukázala některá zvířata, která zde žijí i některé rostliny. Dala žákům prostor, aby kladli otázky. Veškerá komunikace probíhala v anglickém jazyce. Žáci 5. ročníku však ještě anglicky neumí natolik, aby všemu rozuměli, proto jim na pomoc přispěchala paní učitelka Bártová a vše tlumočila. Druhý den přišla do třídy maminka jednoho žáka, která ještě výlet doplnila svými vlastními zážitky. Všem se tento zajímavý výlet líbil.

Všichni lidé se vždy nechovají podle pravidel. Tentokrát jsme měli možnost se seznámit s celou předběžného zadržení a způsoby, které policie využívá při obraně sebe a občanů. Děti si vyzkoušely neprůstřelné vesty, střílení na terč a jízdu s policejními majáky a houkačkou. Všem se exkurze moc líbila a určitě byla pro děti přínosem. [Not a valid template]

1 100 000 lidí.

To je počet lidí, kteří hladem, na nemoci, vyčerpáním a v neustálém psychickém i fyzickém týrání zahynuli v koncentračním táboře Osvětim během druhé světové války.

Já a moji spolužáci z osmých a devátých tříd jsme měli tu možnost podívat se do tohoto tábora dnes sloužícího jako památka a připomínka hrůz prováděných nacisty.

Dověděli jsme se, jaká zvěrstva se zde prováděla na nevinných lidech, mohli jsme s nimi alespoň v duchu soucítit a představit si hrůzy, o kterých jsme slyšeli v hodinách dějepisu nebo v historických dokumentech.

Exkurze nám dala ponaučení do života, řekla nám zase o něco víc o naší historii, umožnila nám seznámit se s tímto pietním místem.

I když se nám všem po zhlédnutí těchto míst nechtělo moc smát a měli jsme zvláštní pocit, byla to teprve první část naší dobrodružné “výpravy” v Polsku.

Teď nás čekalo to příjemnější –  Solné doly Vělička.

A tak jsme nastoupili do autobusu a přibližně po hodině a půl jsme dojeli na místo.

Doly byly velmi zajímavé a úplně jiné než některé z našich českých jeskyní.

Průvodkyně Eliška, v první chvíli nepříjemná, ale poté velmi zábavná a šikovná paní, nás hezky provedla dvouhodinovou exkurzí, ve které jsme viděli ani ne jednu desetinu ze všech prostor solných dolů.

Byl to opravdu zážitek, vidět betlémy, lustry, sochy, celé ze soli a v životní velikosti 135 metrů pod povrchem. Eliška nám stále pozorně připomínala, ať dýcháme, jelikož nám prý každý nádech prodlouží život o pět minut a poté nás vyvezla výtahem až nahoru na povrch.

Unaveni a uchozeni po celodenním výletu jsme v autobuse usínali a promítali si v hlavě, co všechno jsme dnes viděli a co jsme zažili. Obě místa, která jsme navštívili, patří do kulturního dědictví UNESCO a pro nás (myslím, že mohu mluvit i za ostatní) to byl úžasný zážitek, který vřele doporučujeme  každému milovníkovi cestování.

A pokud tedy někdy navštívíte Solné doly ve Věličce, tak pamatujte, každý nádech se rovná pěti minutám života navíc.

Eliška Maňáková, 9.B

[Not a valid template]

30. 4. 2018 – předsváteční slunečný, i když trochu větrný den si naše škola rozhodla zpříjemnit projektovým dnem. Celý den se nesl v duchu lásky ke stromům a zapojil se každý, kdo mohl. Naše šikovné paní učitelky vymyslely spoustu zajímavých aktivit, do kterých zapojily všechny žáky. A tak se stromy sadily, malovaly, pod dozorem naší paní ředitelky žáci prováděli v laboratoři pokusy, ale také se jim třeba psaly vzkazy. A tak teď přes 70 vzkazů vlaje na stromech před naší školou, překrásné obrazy stromů zdobí naše schodiště a v Blahutovicích jsme pracovali přímo ze surovým dřevem. Celý den se moc povedl a máme z našich výtvorů všichni velkou radost, a také nás těší, že jsme mohli vzdát hold plicím naší země dnešním projektovým dnem.

Eliška Maňáková, 9.B

[Not a valid template]

12.duben byl prvním skutečně letním dnem tohoto roku.

A my jsme měli štěstí, vyrazili jsme na plánovanou exkurzi do ZOO Lešná nedaleko Zlína.

Bylo to super, vše vyšlo, počasí, cesta autobusem, komentovaná prohlídka, procházka zahradou, která je rozdělena do expozic podle jednotlivých světadílů, občerstvení a sladká odměna v místní čokoládovně.

Největším zážitkem byli jednoznačně rejnoci, které jsme si pohladili a ti odvážnější i nakrmili.

Byl to příjemně strávený den, všem doporučujeme navštívit toto místo, určitě nebudete zklamáni.

[Not a valid template]

Dne 27.4. se v Novém Jičíně na atletickém stadionu konal 5. ročník Štafetového poháru. Jednalo se o okresní kolo, kterého se zúčastnilo 13 základních škol. Naše výprava obsadila nádherné 4. místo, hned za první trojicí základních škol z atletické Kopřivnice.

Naši malí atleti bojovali ze všech sil. V našich vždy třetích rozebězích skončili třikrát na 1. místě a jedenkrát na 2. místě. V celkovém součtu časů to stačilo na celkové 4. místo. Věříme, že všem se závodění za bouřlivého povzbuzování líbilo a že všichni získali nové zkušenosti a dozvěděli se trochu více o královně sportů atletice.

Všem malým atletům naší školy moc děkujeme za vzornou reprezentaci a věříme, že se zase rádi zúčastní Štafetového poháru i v příštím školním roce. Ti starší již jako reprezentanti II. stupně 🙂

Středa 25. dubna 2018 byla očekáváným dnem pro 42 žáků 5.A a 5.C. Ve čtyři hodiny ráno se vydali na dlouhou cestu až na Říp. Tam je šest osobností naší země provedlo historií i zeměpisem. Žáci si přímo na bájné hoře Říp zopakovali své získané vědomosti ze školních lavic. Vždyť, jak hlásá nápis na vrcholu, Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp.

Po výstupu na vrchol na ně čekali praotec Čech, sv. Václav, Jan Hus i Jan Žižka, Jan Ámos Komenský i Božena Němcová. Formou zábavných úkolů si opakovali historii, zeměpis i přírodovědu.

Večer si je potom rodiče unavené vyzvedli v Suchdole n/O. Někteří hned vykládali zážitky, jiní však ještě v autě usnuli. Druhý den však většina byla ve škole.